Jedním z nejkrásnějších turistických míst je Národní park Berchtesgaden. Jeho založení je
spojeno s rokem 1978 a jeho plocha je kolem 210 km 2 . UNESCO jej vyhlásilo biosférickou
rezervací v roce 1990. Celou oblastí se táhne jedno horské pásmo a středem je jezero
Königsee, které se nachází mezi horou Watzmann a pohořím Hagengebirge. Oblíbenou
turistickou atrakcí je plavba kolem poutní kaple sv. Bartoloměje, která se nachází na
poloostrůvku nad hladinou jezera.
Berchtesgaden se nachází přibližně 150 km od Mnichova a 30 km jižně od rakouského
Salzburgu. Nejlepší období pro návštěvu je léto, kdy se nabízí možnost projít se kolem jezera
Königsee a navštívit památky spojené s pobytem říšského vůdce, Adolfa Hitlera. Za největší atrakci této oblasti je považováno proslulé Orlí hnízdo, které je umístěné na
úzkém skalnatém hřebeni ve výšce 1 834 m n.m. označovaném názvem Kehlsteinhaus.
Návštěva Kehlsteinhausenu začíná jízdou autobusem po strmé 6,5 km dlouhé silnici, kdy se
během 15 minut překoná 700 metrový výškový rozdíl. Z parkoviště po průchodu mramorem
vykládaným tunelem následuje jízda dobovým výtahem dalších 124 metrů, který vede do
honosného sídla Adolfa Hitlera. Toto sídlo bylo vybudováno v letech 1937-1938 jako dárek
k jeho padesátinám. Je až neuvěřitelné, že celá výstavba trvala pouhých 13 měsíců.
Nepracovali zde zajatci ani vězni, nýbrž více než tři tisíce dobře placených německých,
rakouských a italských dělníků, kteří tu prý měli k dispozici utajený nevěstinec
s francouzskými a italskými prostitutkami. Vybudování sídla mělo demonstrovat moc Třetí
říše a to, že zde není nic nemožné a německý dělník a inženýr je schopen čehokoliv. Náklady
se vyšplhaly do výše až 30 milionů říšských marek, což by v dnešní době odpovídalo asi 120
milionům eur.
Hlavní místností je takzvaný oktagon, velká osmihranná síň s krbem, ve které se dnes nachází
restaurace. K ní přiléhá pokoj Evy Braunové a prosklená galerie s nádherným výhledem.
Dalšími místnostmi jsou už pouze jídelna a toalety.
Druhým oblíbeným místem je jezero Königsee. Toto ledovcem vytvořené jezero se podobá
norským fjordům, jen není spojeno s mořem. Strmé štíty stoupají od vodní plochy
s průzračnou vodou až do výšky 2 713 m a tvoří druhý nejvyšší vrchol Německa, Watzmann.
Na tento vrchol, odkud je nádherný výhled nejenom na jezero, ale i na celé okolí, vede
lanovka. Po jezeře plují i lodě, které turisty převáží ke kostelu svatého Bartoloměje. Odtud
vede cesta k jezeru Obersee, nebo k nejvyššímu vodopádu Německa, Rothbachu (470 m).
Zugspitze
Další horská pásma skrývají jednu z nejvzácnějších přírodních destinací. Oblast Zugspitze má
nejen co nabídnout v rámci kulturního dědictví, ale i malebné přírody. Dle místních obyvatel
zde člověk zažije nejkrásnější panorama s pohledem na největší horské štíty v jižním
Německu. Letité skanzeny a turistické vesnice s oblými střechami místních kostelů jsou
startem pro tradiční penziony a perfektní gastronomii v rámci ubytovacích zařízení. Tento region se velice pyšní nejen svým vztahem k udržitelnosti cestovního ruchu, tak i přírodě,
která přiláká mnoho turistů. Návštěvnost je vysoká jak v letních měsících, tak i v zimních,
kdy jsou právě německé Alpy jedny z nejoblíbenějších míst kvůli poskytování různých
zimních radovánek.Dalším důvodem pro navštívení tohoto regionu jsou zvyky a tradice, které hrají velice
důležitou roli pro bavorskou kulturu. Klasický typ života v Bavorsku je velmi nevšední a
speciální. Po celý rok se v Zugspitze konají tradiční festivaly, kde se představují místní
krojové spolky. Hudba Schuhplatter je společně s tancem hlavními atrakcemi pro večerní
život.Velice populárním zvykem je zde i řemeslo. Časté je především truhlářství, které ovládá
většina obyvatel a mistři jej vyučují dodnes. Mezi nejrozšířenější patří výroba houslí. V
Oberammergau je možnost vidět umělecké řemeslo přímo naživo a dokonce si i vyrobit na
hodině řezbářství svůj vlastní suvenýr.
Jedním z nejvzácnějších muzeí o houslích je v tomto regionu Geigenbau Museum, kde je
k dispozici výstava, film a ukázka tohoto umění. Samotné muzeum bylo založeno až v roce
1930.
V roce 1685 řezbář Matthias Klotz z Mittenwaldu přišel do Zugspitze a začal vyrábět nástroje.
Po více než tři staletí je tedy místní řemeslo spjato s městskou historií. Hlavním faktorem je
barokní mittenwaldská produkce houslí.
Dalším z hlavních důvodů, proč navštívit region Horního Bavorska je samotná hora
Zugspitze, která je zároveň nejvyšší horou celého Německa. Její výška sahá přes 2 962 m.
Výstup na horu Zugspitze má z hlediska dostupnosti malé možnosti, které stojí za to
podstoupit. Z nádraží Ga-Pa jede k hoře vlak. Na ní je možnost se dostat pouze lanovkou,
která návštěvníky doveze až k ledovci Scheefern, kde je k vidění panoramatické plató
Zugspitzplatt. Tato lanovka byla poprvé zprovozněna v prosinci 2017. Plánování této
novodobé stavby zabralo společně s výstavbou v náročných podmínkách ve výšce 3 000 m
n.m celkem šest let. Investice byla výhodná nejen z hlediska dostupnosti dostat se na vrchol
hory, ale také pro celkový cestovní ruch v tomto regionu. Dvě prosklené kabiny dopraví za
den až 580 cestujících k vrcholku hory. Při cestě na vrchol lanovka překonává největší
ocelový stožár na světě. Na jednom úseku dosahuje výškový rozdíl výšky 1 945 m a v dalším
úseku pak celkově nejvyšší výškový rozdíl na světě, a to 3 213 m. Kabiny jsou vybaveny vyhřívanými okny, čili návštěvníci vidí po celou dobu skrze sklo jasně a viditelně bez
jakéhokoli mlžení oken i za nepříznivého počasí. Za jasných dnů mohou cestující spatřit i
samotný Mnichov, nebo alpské vrcholy Německa, Rakouska, Itálie a Švýcarska.Krom
tohoto výstupu se dá také podniknout výstup na vrchol Alpspitze lanovkou Alpspitzbahn. Zde
už je možnost procházet místní stezky, které vedou například k louce Hochalm či k vrchu
Kreuzeck.
Zugspitze je také známa jako vrchol zimních sportů. Lákavé bílé svahy s přírodním sněhem a
výhledem na ledovec jsou ideálním uspokojením pro fanoušky alpského lyžování. Pomocí
tunelu se návštěvníci dostanou pohodlně až do lyžařského střediska Zugspitz Plateau.
Nadmořská výška od 2 000 m do 2 700 m je rájem pro lyžaře a snowboardisty od poloviny
listopadu až do 1. května s neustálou údržbou sněhu. Sjezdovky jsou mírné a široké, čili zde
může své lyžařské schopnosti zdokonalovat úplně každý.